Emoce a Jídlo

Proč bychom měli více pozornosti věnovat tomu JAK JÍME a JAK SE U JÍDLA CÍTÍME?

Jak ovlivňují naše pocity a emoce průběh stravování a trávení?

Co je VĚDOMÉ STRAVOVÁNÍ?

…pojďme se na tato témata podívat trochu blíže …

Nejslavnější lékař starověku, „otec medicíny“ a zakladatel „racionálního lékařství“ Hippokrates (460 -370př.n l.) řekl:

„Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék, nechť je tvým jídlem.“

„Jez proto, abys žil. Nežij proto, abys jedl.“

Dvě velké, nesmrtelné pravdy, které jsou dnes základem kvalitního výživového poradenství a personalizované výživy.

Proč ale bývají v běžném životě tak málo praktikovány?

Dnešní doba je hektická, uspěchaná, úzce propojena se stresem, strachem, úzkostí, nespokojeností…

Je také dobou, kdy máme neustálý přístup k jídlu a neznáme hlad (nebo výstižněji: bojíme se hladu???). Co hůř, v naší stravě se významně zvyšuje podíl průmyslově zpracovaných potravin, cukru, soli a dalších látek, které zásadně snižují její kvalitu a ohrožují naše zdraví. Výrobci přesně vědí, jak tyto potraviny připravit a jednotlivé ingredience v nich nakombinovat, tak aby v nás vyvolaly touhu dát si je znovu.

Tyto faktory mají svůj nezastupitelný podíl na dramatickém nárůstu civilizačních onemocnění v čele s obezitou, cukrovkou, kardiovaskulárními onemocněními, poruchami imunitního systému, neuro-degenerativními onemocněními, psychickými poruchami, onemocněním štítné žlázy i rakovinou…. Málokdo z nemocných nebo těch, kteří pociťují první příznaky onemocnění řekne, že míra jeho stresové zátěže se v jeho životě pohybovala na normální nebo nízké úrovni, že dostatečně spal, odpočíval, hýbal se, a že základem jeho jídelníčku byla kvalitní strava a dostatek tekutin.

Pojďme se na chvíli zastavit u stresu.

Je dobré si uvědomit, že stres není jen „tím špatným“. Kaskáda reakcí v našem těle reagující na stresovou zátěž nám umožnila se vyvíjet a přežít…Díky stresu tedy žijeme!!!

Všichni již dobře známe reakci sympatického nervového systému: fight or flight: bojuj nebo uteč. Hlavní roli zde hraje kortizol: hormon, který mobilizuje energetické zdroje pro rychlou reakci našeho těla. Využívá zásobní glykogen a aminokyseliny ze svalové hmoty. Obě látky přeměňuje na glukózu, základní zdroj energie. Vše s jediným cílem – přežít. Ostatní funkce a systémy našeho těla jsou potlačeny, třeba i naše imunita. Na co by nám byla energie vynaložená do činnosti imunitního systému, když bychom zahynuli???

Co se ale stane, když boj ani útěk nepřichází?

Naše tělo si můžeme představit jako závodníka připraveného v předklonu na startovní čáře a čekajícího na výstřel ze startovací pistole…. Čím déle je náš organismus v tomto stavu maximálního vybuzení, tím více se porušuje rovnováha vnitřního prostředí. Zvyšuje se riziko neúměrné reakce dalších hormonů na tento stav, například inzulínu, hormonů štítné žlázy, pohlavních hormonů…

Jedná se o tzv. Kortizolovou dysregulaci. Projevuje se například ukládáním rezistentní tukové tkáně nebo odolností na přeměnu postavy, snižující se výkonností nebo výkyvy energie během dne a poruchami spánku.

Pokud tedy chceme prospět našemu zdraví, naším primárním zájmem musí být optimalizace hormonálního systému cestou optimalizace stresu!!!

Proč optimalizace, proč ne pouze snížení stresu?

Protože nic není černobílé!!! Stres je i pozitivní tzv. Eustres (při sportu, závodech, cestovatelských dobrodružstvích – situace jsou pro nás obtížné, ale jejich zvládnutí nám nese radost a potěšení … zvyšuje soustředěnost, bdělost, pozornost, motivaci…).

Na druhé straně stojí Distres (je provázen negativními účinky na organismus, je velmi špatně subjektivně prožíván, převažují pocity ohrožení, nedostatku řešení, úzkosti, strachu..)

A nyní se posuňme k jídlu. Můžeme na startovní čáře jíst? Pokud ano, jak myslíte, že potravu strávíme a využijme?

Odpověď je nám jasná…bohužel mnoho mnoho lidí se stravuje ve spěchu, při chůzi, v autě, u PC, s telefonem v ruce… V této situaci tělo využívá energii na stresovou reakci a ne na trávení. To má za následek porušené trávící funkce, nedostatečné využití živin a mikronutrientů. A výsledek? Civilizační nemoci? Poruchy příjmu potravy? Nekvalita života? Nespokojenost?…..

Jak z toho ven?

  1. Uvědomit si fakta: dlouhodobý stres = přicházející nemoc.
  2. Začít aktivně hledat tu vaši cestu VEN.

Jednu z cest, jak zabránit negativním účinkům stresu při jídle, představuje tzv. vědomé stravování.

Co znamená vědomé stravování?

U jídla se prostě zastavíme, vnímáme své emoce, tady a teď, soustředíme se na přítomný okamžik.  Svou plnou pozornost věnujeme jídlu a pocitům z něj. Jíme všemi smysly – věnujeme pozornost chuti, vůni, vzhledu i konzistenci jídla, jak na nás působí, neděláme nic jiného, pouze jíme a jídlo si vychutnáváme.

Proč vědomé stravování?

Jedná se o základní předpoklad dobrého zdravotního stavu, životní energie a pohody. Díky vědomému stravování získáme kontrolu nad stravovacími návyky (sebeovládání), poznáme spouštěče, které nás nutí k jídlu a budeme je moci ovlivnit a změnit, snížíme množství jídla a tím podpoříme hubnutí a také se budeme cítit lépe a u jídla budeme pociťovat pozitivní emoce.

Dále nám vědomé stravování může pomoci při onemocněních trávícího ústrojí , při poruchách příjmu potravy a při depresích a úzkostech.

Jak postupovat?

  • na začátek si zvolte jedno jídlo denně – zdravé a vyvážené
  • k jídlu si vyberte příjemné místo, dobrou společnost, odstraňte možná rozptýlení: telefon, TV, PC
  • k jídlu se vždy posaďte, narovnejte páteř a vytvořte tím prostor orgánům v břišní i hrudní dutině, dýchejte do břicha, pomalu
  • zeptejte se sami sebe, proč jíte, zda máte opravdu hlad (ujistěte se, že se nejedná pouze o chuť)
  • pojmenujte signál, který spouští touhu po jídle (hlad, smutek, stres…???)
  • před jídlem chvíli věnujte jeho pozorování, barvám, vůním
  • jak blízko je jídlo přírodě? odkud pochází? kdo se na jeho přípravě podílel?
  • prociťte vděčnost, pokoru a úctu k přírodě i lidem, kteří se na přípravě podíleli
  • uvědomte si, že jídlo, které máte před sebou na talíři se stane součástí vašeho vnitřního prostředí a umožní, abyste měli dostatek síly, energie a zdraví, to, co sníte, utváří vaše tělo, tedy VÁS
  • jezte pomalu, malá sousta a dokonale je rozžvýkejte – někdy trvá i 20minut, než se objeví signál sytosti, proto s jídlem nespěchejte
  • další sousto vložte do úst až po polknutí předchozího
  • soustřeďte se na svůj DECH – dýchejte do břicha, pomalu
  • jezte všemi smysly – věnujte 100% pozornost chuti, vůni, struktuře jídla
  • zaměřte se na to, jak a co při jídle cítíte (uspokojení, příliv energie, výčitky…)
  • pozorujte a vnímejte své pocity po jídle – ihned, po cca 30minutách, hodině, 3hodinách: jak reaguje vaše trávení a zažívání, kolik máte energie, jakou máte náladu, co vaše psyché
  • jezte do polosyta, pocit plnosti byl měl být kolem 80%
  • pijte u jídla pouze menší množství tekutin, stačí několik doušků vlažné vody nebo čaje (zelený, zázvor..)
  • nejezte před spaním, v emočním rozrušení a pokud nemáte skutečně hlad
  • když se rozhodnete dát si „něco dobrého“ co nepatří do skupiny vhodného-vyváženého jídla, VYCHUTNEJTE si to a UŽIJTE bez VÝČITEK!!!  Následující jídlo se snažte zvolit prospěšnější 😊
  • vše co jíte by vám mělo chutnat – nejezte něco jen proto, že si myslíte, že je to zdravé
  • JEZTE S LÁSKOU A RADOSTÍ❣❣❣

A tak jako se vším, není třeba směřovat k 100%-ní dokonalosti.

Úspěchem bude, když začnete jednou malou změnou…třeba se zaměříte na dýchání při jídle a to vám otevře cestu dál…

Pokud cítíte, že věcí, které potřebujete ve svém životním stylu změnit je více, nevíte si rady s tím, co je v daný moment pro vás podstatnější, obraťte se na mne. Pomohu Vám najít tu vaši cestu ke spokojenosti a zdraví.

Kdo hledá, cestu najde…

Jezte s Láskou a Radostí a jezte Vědomě

Erika a NaNWI

❤❤❤

Zdroje

Snížení stresu založené na všímavosti a přínosy pro zdraví. Metaanalýza https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15256293/

Inzulín, kortizol, estrogeny a testosteron – a jak je optimalizovat? http://risebyperformance.cz/2020/07/hormony/

Vliv psychického stresu na příjem stravy a celkový výživový stav člověka (diplomová práce Bc. Karolína Lukáčová, 2018) https://is.muni.cz/th/vce7p/diplomovaprace.pdf

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů