Bc. Erika DykastováUrčitě jinak než v létě.
A proč? Když nyní máme po 365 dní v roce k dispozici všechny potraviny, včetně těch, které k nám putují z druhého konce světa?
Protože naše tělo a jeho fungování je ovlivněno tím, jak žili naši předkové zde v mírném podnebném pásmu. Byli vystaveni, tak jako my, střídání čtyř ročních období a museli reagovat na situace spojené se změnami teplot. Od horkých letních dnů s dostatkem světla a sluníčka po dny krátké zimní, mrazivé a tmavé. Po mnoho a mnoho generací využívali potraviny, které měli v danou chvíli k dispozici, tedy potraviny sezónní. A tyto zvyky se vtiskly do našeho genetického kódu a ovlivňují fungování našeho metabolismu.
Pokud tedy nechceme procesy v našem těle narušit, což se může projevit například zvýšenou únavou, poruchami ukládání tuků nebo zvýšenou nemocností, měli bychom tento zásadní fakt v našem jídelníčku respektovat.
Dalším důvodem je množství mikronutrientů (vitaminů, minerálů, stopových prvků a dalších biologicky aktivních látek), které se umělým dozráváním, převozem a skladováním významně snižují. Bohužel se také snižují chuťové vlastnosti a mnohdy bychom bez zraku těžko rozpoznali jakou potravinu jíme 🙁
Jak tedy upravit v zimním období náš jídelníček?
Jednoduše řečeno v zimě potřebujeme kvalitní živiny a potřebujeme se zahřát. Naši stravu bychom tedy měli přizpůsobit krátkým, chladným dnům bez dostatku slunce, zařadit těžší a tučnější živočišné bílkoviny, které na sebe váží vitaminy D, K2, E… Také musíme dbát na dostatek Omega 3 nenasycených mastných kyselin jednak z přirozených zdrojů (např. losos, tuňák, sardinky, olej z tresčích jater, vejce, vlašské ořechy, chia semínka, kaviár, makrela…) nebo podpořit kvalitním suplementem (např. krillovým olejem, rybím olejem, nebo lněným olejem). Z mléčných výrobků můžeme vybírat ty s vyšším obsahem tuku.
U všech potravin preferujme kvalitu nad kvantitou (jíme do sytosti, ne do prázdného talíře), lokální produkci, farmový chov, bio hospodářství.
Z masa lze zařazovat více než v letních měsících maso červené včetně zvěřiny a vnitřností. Z úprav preferujme dušení, pomalé pečení a vývary. Nezařazujme pouze steakovou úpravu. Lze také doplnit kvalitní šunku bez konzervantů a velkého množství soli. Nenahrazujme ale příjem masa pouze šunkou.
V zimě si můžeme dopřát více másla a tučnějších sýrů. Jsou bohatým zdrojem vitaminů A, D, E a K2. Hodí se „oprášit“ sadu na fondue 🙂
Naopak se zdržíme pravidelné konzumace lehkých mléčných bílkovin typu nízkotučných jogurtů, kefírů, smetanových sýrů, cottage…tyto si necháme na léto.
Vajíčka jsou vhodným zdrojem bílkovin a vitaminů rozpustných v tucích, pozor ale i zde na kvalitu a množství. To platí také u ořechů – volíme formu natural, nesolenou a nepraženou. Před konzumací ořechy ideálně na několik hodin namočte a následně sloupněte slupku.
U sacharidů jsme si řekli, že jejich množství v zimě redukujeme a nahrazujeme zvýšenou konzumací tuků. Pokuste se tedy snížit množství rýže, těstovin, pšenice, ovsa, ječmenu, kukuřice. Naopak zařadit můžete kvalitní žitný kváskový chléb, případně žitno-pšeničný, batáty a brambory. Na zpestření jídelníčku můžete zařadit quinou, pohanku, amarant, proso.
Luštěniny postačí 1-2x týdně, vybírat můžeme z čočky, cizrny, fazolí. Velmi praktické jsou i luštěninové polévky a pomazánky.
Ze zeleniny často zařazujme: mrkev, celer, petržel, cibuli, česnek, kapustu, růžičkovou kapustu, zelí, řepu, dýni, mražené fazolky, hrášek, špenátové listy, pórek, řapíkatý celer, brokolici, květák, sušené houby, Shitake, zázvor. Velmi kvalitním zdrojem nejen vitaminů, ale také probiotických kultur, je zelenina fermentovaná. Vhodné jsou bylinky v květináči (koriandr, bazalka, petržel..).
S rozumem konzumujme ovoce: jablka, hrušky, citrusy (ač nejsou lokální, jejich kvalita je v zimě nejvyšší). Využít lze také ovoce sušené nebo mražené (ideálně domácí).
Z koření můžeme jídelníček obohatit skořicí, kurkumou, chilli, římským kmínem, anýzem, fenyklem, kmínem, rozmarýnem, tymiánem, oreganem, bazalkou, medvědím česnekem, koriandrem…každému podle chuti.
Celoročně bychom se měli vyhýbat jednoduchým sacharidům, nadměrnému solení, průmyslově zpracovaným potravinám, trans tukům a alkoholu. A měli bychom dbát na pestrý jídelníček.
A teď to nejdůležitější, vždy je nutné myslet na to, že kromě vlastního složení našeho jídelníčku obrovskou měrou záleží na tom, JAK jíme. Pokud se stravujeme „za běhu“, v rychlosti, při práci, ve stresu a se staženým žaludkem do sebe jídlo „naházíme“, můžeme v klidu informace o sezónních potravinách vypustit. V tomto případě bychom se měli nejdříve zaměřit na změnu „kultury stravování“. Začít věnovat jedení naši vědomou pozornost, jídlo prožívat a vychutnávat, tady a teď. Prvním krokem může být při jídle zpomalit, v klidu jej rozžvýkat, vychutnat a také při jídle dýchat. Trávení živin je zahájeno právě v ústech, potrava se zde mísí se slinami. Sliny kromě jiného obsahují trávící enzym Ptyalin zahajující štěpení škrobů a složených sacharidů, obsahují také antiseptické složky, které ničí choroboplodné zárodky a chrání naše tělo. Pokud tedy tento velmi důležitý proces budeme opomíjet, můžeme se snadno dopracovat k poruchám trávení a vstřebávání živin.
Sečteno podtrženo, naše strava by nám měla přinášet vhodné živiny pro správné a zdravé fungování našeho organismu, s ohledem na roční období, ve kterém se nacházíme, ale musí nám také přinášet radost a požitek.
Proto se v naší poradně nezaměřujeme pouze a jen na jídelníček. V tom kdy, jak, kolik a proč jíme hrají zásadní roli naše myšlenky, emoce a návyky. Ty ovlivňují naše chování. A bohužel také ty nás mnohdy nechtějí pustit k trvalé změně. Aby nastala trvalá změna, je nutné postupovat krok za krokem. A přesně na to se společně zaměříme. Najdeme to nevhodné a neefektivní a budeme postupně nahrazovat řešením vhodnějším a efektivnějším. Vše s ohledem na Vaše individuální potřeby a podmínky ve kterých žijete. A s cílem, abyste se cítili lépe a byli sami se sebou spokojení.
Těšíme se na Vás:-)
